Kromě klíčů dostanete ke svému novému domu i software, říká stavební expert Fibiger

Publikováno od
  • Moderní inovace výrazně proměňují současné stavebnictví.
  • V Česku se začíná prosazovat systém BIM.
  • Moderní počítačový systém, který umožní virtuální prohlídku stavby.

 

Ve virtuální realitě se s domem seznámí zákazník i stavební úřad. Systém sám pak rozplánuje průběh stavby a potřebu materiálu a bude jej umět i objednat. Dělníků na stavbě pak bude potřeba méně.

HN: Co si mám vlastně představit pod pojmem Stavebnictví 4.0?

Je to dramatická změna, jejímž základem je rychlost, větší efektivita a automatizace při celé stavbě od jejích návrhů až po správu budov.

HN: Stavebnictví tedy prochází něčím podobným jako průmysl?

Oproti průmyslu je ale každá stavba individuální a uplyne dlouhá doba mezi návrhem a zprovozněním. A to i za lepších podmínek, než jsou v Česku, kde všechno komplikuje stavební legislativa, která vše prodlužuje až na deset let. Je to, jako byste se rozhodoval o koupi iPhonu a měl ho dostat až za deset let. Jenže přesně takhle dlouho existují. To je hlavní rozpor mezi Stavebnictvím 4.0 a průmyslem, který při zavádění nových technologií tohle řešit nemusí.

HN: Jak se v budoucnu může stavebnictví změnit? Co už se používá a co je ještě spíše sci-fi?

Používají se 3D brýle, kdy si zákazník prochází ještě neexistující stavbu. Není to běžná praxe, ale už to není sci-fi. Má to ohromnou výhodu, protože si ji dokáže představit, zatímco z projektové dokumentace laik, ale stejně tak investor, moc nevyčte. Pokud mu dáme pomocí virtuální reality prostor před oči, budeme za 10 až 20 let v situaci, kdy architekt a investor v rozhovoru stavbu navrhnou dohromady.

HN: Návrh budovy se tím usnadní?

Ano, pak ale přijde ještě druhá fáze, takto zpracovaný projekt se elektronicky pošle úřadům a schvalovacím orgánům, které budou vybavené potřebným softwarem a budou moci fakticky on-line návrh zhlédnout a zhodnotit. Něco takového už existuje v Singapuru, na zkoušku se to připravuje v Rakousku. Doba schvalování by se opravdu technicky mohla zkrátit na minuty, reálně na týdny. Dneska jsou to roky.

HN: Neurychlí to i stavbu?

Může. BIM ale umožňuje dodavateli provádět automatické zásobování výrobky na stavebním e-shopovém trhu. Přesně na hodinu mu může přijíždět materiál a nebude mít na stavbě víc materiálu, než potřebuje. Velkou otázkou je, kam se ve stavebnictví posune míra prefabrikace. Na světě celkově stoupá složitost konstrukcí, ale nestoupá produktivita práce. Buď se bude více vyrábět v továrnách mimo stavbu a na ní se to jen složí, nebo budou na stavbách 3D tiskárny s nějakou univerzální hmotou. Netroufám si v tuhle chvíli říci, kterou cestou realita nakonec půjde.

HN: To zní, jako by na stavbách mělo ubýt zedníků.

BIM by měl umožnit odstranit řadu problémů automatizací. Na stavbách v budoucnu určitě klesne podíl dělnických prací. Řada profesí se promění. Zlepší se spolupráce, na projektech dnes dělají desítky specialistů a špatně spolupracují.

HN: Bude z toho těžit i ten, kdo bude stavbu užívat?

Když se to postaví, uživatel dostane v budoucnu nejenom klíč, ale i software od domu. Ten bude fungovat nejen na udržování domu, jeho druhým úkolem bude návrh, jak dům může udržovat sám sebe. Tohle už je samozřejmě velmi daleká doba, ale Stavebnictví 4.0 končí chytrým domem, který stojí ve smart city. Na úplném počátku však stojí mobil, který tohle všechno umožní a propojí.

HN: Jaký je současný stav v Česku?

Nemáme oproti světu takové zpoždění. Existují špičkové technologie, které české firmy umí využívat. Napadá mě třeba česká firma Sipral, která vyrábí náročné a umělecké díly staveb. V Paříži třeba pro budovu nadace Louise Vuittona, navrženou autorem Tančícího domu Frankem Gehrym, kam dodávali skleněnou fasádu, což bylo několik desítek tisíc metrů čtverečních. Mají plně automatizovanou výrobu a počítačem řídili roboty ve sklárně a hliníkárně a při výrobě. Podle 24hodinového rozpisu, přesně podle robotů to skládali a vozili do Paříže, kde se stavělo. Bylo to hodně drahé a individuální, ale nešlo to jinak udělat.

HN: V Česku se to používá?

V soutěži Stavba roku v roce 2015 asi 10 procent autorů přihlášených staveb tvrdilo, že použili BIM. Spíš šlo však pouze o 3D projektování, aby nakreslili prostorové řešení. Letos už nějakou formu použila pětina staveb a tři stavby reálně použily BIM i při koordinaci stavby a přípravě, při nákupech materiálu a přípravě dat pro uživatele.

HN: Ty tři stavby, to je kdo?

Většinou jsou to velcí investoři, kteří to dělají proto, že ušetří. Mluví se až o třetině nákladů během stavby a při její správě.

HN: BIM ale také něco stojí, ne?

Ano, to je pravda. Musí se nakoupit software, což je částka v řádu statisíců. Ještě těžší bude změnit myšlení lidí, způsob, jakým stavaři a architekti přemýšlejí. To má zatím k vizi Stavebnictví 4.0 hodně daleko.

HN: Nemůže být problém, že budou chybět lidé, kteří třeba s BIM budou umět pracovat?

Možná krátkodobě ano. Hlavní překážkou je ale nesmyslná stavební legislativa. Česko má technologické předpoklady pro Stavebnictví 4.0, objevují se firmy, které už to začínají používat, i lidé, kteří takto umí pracovat a myslet. Rozšíření brání spíš legislativa.

HN: Co se letos může ve Stavebnictví 4.0 v Česku stát?

Stát snad ještě do voleb přijde s koncepcí právního prostředí pro BIM. Doufáme, že součástí přístupu státu budou v budoucnu i koncentrace roztroušených pravomocí v oblasti řízení investic a výstavby. Dneska je sedm ministerstev, která postupují podle různých zákonů. Ideální by bylo ministerstvo pověřené územním rozvojem a stavebnictvím a také veřejnou výstavbou, včetně dopravních staveb. Je potřeba změnit stavební legislativu směrem k digitalizaci.

HN: Jinak Česku ujede vlak?

Za příští vlády se v letech 2018 až 2022 rozhodne, jestli se systémové změny prosadí. Pokud ano, tak jsme vlastně zahájili revoluci 4.0. ve stavebnictví. Zatím máme třeba proti Německu trochu náskok. Tady musí mít svoji roli stát, který musí definovat principy pro zavádění BIM. Ministerstvo průmyslu a obchodu to dostalo za úkol, aby stavebníci v celém řetězci od investora přes architekty spolu mohli komunikovat. Tohle je úkol státu. Stát by měl podle mě spravovat i databázi BIM projektů. Druhou rolí státu jsou veřejné zakázky, které tvoří přibližně polovinu stavebních zakázek. Pokud se BIM prosadí tady, bude to ohromný skok kupředu. Podobně jako ve Velké Británii, chystá se to třeba ve Francii.

Hospodářské noviny, 5. 1. 2017, redaktor: Petr Zenkner

14 790 thoughts on “Kromě klíčů dostanete ke svému novému domu i software, říká stavební expert Fibiger”